Telefon: +420 723 589 493 | Email: omspraha4@email.cz | Adresa: Papírníkova 618/5, Praha 4, 142 00 | ČÚ: 60791369/0800 | IČ: 67777384 | Datová schránka: 

Společné prohlášení ke konfliktům s velkými šelmami

FACE

V roce 2022 uplyne 30 let od vydání směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, směrnice o stanovištích, která již 30 let chrání nejrůznější stanoviště a druhy v Evropské unii. Nicméně kvůli probíhajícím úspěšným ochranářským opatřením dochází ke konfliktům některých populací velkých druhů šelem a člověka. Tyto konflikty ještě umocňuje rigidní právní rámec. V mnoha případech právní výklad „přísné ochrany“ brání realizaci aktivního managementu těchto druhů, který by mohl přispět ke snížení závažných konfliktů s hospodářskými zvířaty, lidmi a krajinou bohatou na biologickou rozmanitost. Tyto konflikty zvyšují již existující tlaky na život na venkově.

Kontext
Směrnice EU o stanovištích má důležitý cíl vyjádřený v článku 2, a sice zachování nebo obnovení „příznivého stavu z hlediska ochrany přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství“, přičemž členské státy zároveň mají „zohledňovat hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní zvláštnosti“.

Nedávno zveřejněný dokument Evropské komise „Pokyny k přísné ochraně druhů živočichů v zájmu Společenství podle směrnice o stanovištích“ bohužel neposkytuje jasné pokyny a vysvětlení ohledně managementu přísně chráněných druhů ve světle rostoucích populací velkých šelem a narůstajících konfliktů při jejich soužití s člověkem. Některé populace velkých šelem v EU již navíc nevyžadují přísnou ochranu podle přílohy IV směrnice o stanovištích, protože již nejsou považovány za ohrožené nebo zranitelné. Tyto populace jsou však i nadále uvedeny v příloze IV směrnice jako přísně chráněné. Evropský parlament vyzval Komisi, aby zavedla postup pro změnu příloh směrnice, jak je v takovém případě vyžadováno, ale tyto žádosti nevedly k žádným opatřením.

Konflikty s hospodářskými zvířaty
S nárůstem počtu velkých šelem roste i strach z medvědů a jejich útoků na hospodářská zvířata a v některých případech i na lidi. Obětmi bezuzdných útoků se stávají psi, ovce, skot, a dokonce i poníci, přičemž v některých případech dochází ke zraněním od odřenin až po smrt. V roce 2020 zaznamenali francouzští zemědělci usmrcení 9 872 zvířat, převážně ovcí, zaviněných vlky; obdobně ve Španělsku bylo usmrceno 5 000 kusů hospodářských zvířat.

Náhrady škod zvláště chráněnými velkými šelmami činí více než 28,5 milionu EUR ročně za škody na zvířatech a majetku; navíc průměrné náklady na jednu šelmu činí 2 400 EUR v případě vlků a 1 800 EUR v případě medvědů. Od svého vzniku v roce 1992 bylo v rámci programu LIFE na projekty, které zahrnovaly prevenci a zmírňování škod způsobených velkými šelmami, vyčleněno více než 88 milionů eur a dalších 36 milionů eur je v současné době investováno do probíhajících projektů. Na zemědělce však nedopadají pouze finanční náklady, ale i náklady psychické, kdy je jejich živobytí pod neustálým tlakem; hospodářská zvířata trpí zraněními, potraty, poklesem plodnosti a celkovými ztrátami ve stádech. Stále častější útoky na živobytí zemědělců představují vážné riziko pro budoucnost zemědělství v některých nejohroženějších evropských regionech, zejména v horských komunitách Evropy.

Přírodní konflikty
Zavedená preventivní opatření stojí obyvatele venkova a zemědělce, kteří se snaží ochránit své domovy a živobytí, velké množství času, peněz a práce. Často však tato opatření včetně ochranných plotů, poplašných systémů, obydlí a hlídacích psů ve skutečnosti přinášejí pro ochranu a omlazení biologicky rozmanitých stanovišť více škody než užitku. Oplocení omezuje volný pohyb větších savců, jako jsou jeleni a další kopytníci, hlídací psi mohou mít mimořádně negativní dopad na ptáky hnízdící na zemi a další volně žijící živočichy a poplašné systémy narušují přirozené prostředí. Extenzivní pastevectví je způsob hospodaření, který je do značné míry v souladu s okolím a s přírodními stanovišti, v nichž se vyskytuje; jako takové je klíčem k zachování a obnově otevřené krajiny, která se nachází v nejodlehlejších oblastech Evropy. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto regiony a venkovské subjekty mohly i nadále významně přispívat k ochraně životního prostředí, ochraně proti erozi a k neocenitelnému bohatství biologicky rozmanité krajiny.

Konflikty s lovci
Lovci byli a vždy budou klíčovými hráči v ochraně a managementu velkých šelem v Evropě. Pro evropské myslivce mohou být některé druhy velkých šelem vysoce ceněny v závislosti na právním a sociokulturním kontextu. Konflikty jsou různorodé od vyloučení z rozhodování po letech úspěšného managementu, dopadu na populace zvěře v důsledku vysoké hustoty populací velkých šelem až např. po ztráty cenných loveckých psů. Kvůli nevhodnému přístupu k jejich managementu a zanedbávaným požadavkům venkovských subjektů dosáhla společenská tolerance velkých šelem v mnoha oblastech Evropy svých limitů, nebo se již přímo snižuje. Členským státům musí být umožněno aktivně hospodařit s velkými šelmami způsobem, který umožní zachování jejich příznivých stavů z hlediska ochrany ale i ochranu ostatních volně žijících živočichů a dalších činností v oblasti využívání krajiny včetně lovu a myslivosti.

Politické požadavky
Postup pro změnu příloh směrnice o stanovištích: Směrnice o stanovištích stanoví právní povinnost aktualizovat přílohy, aby se stav ochrany druhů přizpůsobil skutečnému vývoji populací v Evropě. Tato povinnost je vyjádřena v článku 19:
„Změny nezbytné pro přizpůsobení příloh I, II, III, V a VI technickému a vědeckému pokroku přijímá Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Změny nezbytné pro přizpůsobení přílohy IV technickému a vědeckému pokroku přijímá Rada na návrh Komise jednomyslně.“

Evropská komise přijala politické rozhodnutí nepředkládat potřebné návrhy na úpravy příloh příznivému počtu jedinců. To je v příkrém rozporu s právním požadavkem směrnice, aby druhy byly zařazeny do přílohy IV pouze za předpokladu, že jejich současná populace splňuje podmínky pro tak přísnou ochranu. Důsledkem postoje Komise je, že pro členské státy je stále obtížnější plnit své povinnosti vyplývající ze směrnice, pokud jde o zachování a udržitelné obhospodařování těchto druhů a zároveň zohlednění hospodářských, sociálních a kulturních konfliktů.

Dále je důležité poznamenat, že všechny druhy uvedené v příloze V jsou stále chráněny. Členské státy musí zajistit, aby jejich využívání a odchyt ve volné přírodě byly slučitelné se zachováním jejich příznivého stavu z hlediska ochrany. Povinnost monitorování podle směrnice o stanovištích navíc vyžaduje, aby členské státy měly zaveden stálý a strukturovaný systém dohledu. Příloha V proto umožňuje hospodařit s těmito druhy a zároveň zaručit jejich ochranu.

Pružnost při zvládání regionálních konfliktů s velkými šelmami a podpora úspěšného soužití: Konflikty a problémy v soužití s velkými šelmami se v jednotlivých regionech liší a do značné míry závisí na ekonomicko-politicko-sociálním kontextu. Pro zvládnutí těchto rozmanitých a složitých konfliktů je nutná flexibilita. Zatímco zastřešující právní rámec týkající se řízení a ochrany populací velkých šelem je stanoven na evropské úrovni, prováděcí rozhodnutí by měla být stanovena a přijímána na místní a regionální úrovni na základě aktivního řízení, aby se zvýšil pocit zmocnění a omezily konflikty s těmi lidmi, kteří žijí ve stejné oblasti jako velké šelmy, a tak se zajistilo úspěšné soužití.

Financování preventivních opatření a kompenzací by mělo být čerpáno mimo společnou zemědělskou politiku: Zvyšující se počet obyvatel ukazuje, že útoků na zemědělská hospodářská zvířata bude v budoucnu jen přibývat. S preventivními opatřeními a kompenzacemi jsou spojeny obrovské náklady, které jsou pro některé zemědělce často nedostupné. Z hlediska zemědělství je nezbytné, aby veškeré budoucí nástroje zavedené pro prevenci napadení chráněnými druhy podle směrnice o stanovištích byly čerpány z jiných zdrojů financování, mimo fondy SZP. Financování SZP je již nyní vyčerpáno na samou hranici možností.

Prohlášení je společným prohlášením organizací

European Federation for Hunting and Conservation
European Council of Young Farmers
European Landowners' Organization
COPA-COGECA (Comité des organisations professionnelles agricoles - Comité général de la coopération agricole de l'Union européenne)